Historie

Polský chrt je velmi málo známé a zřídka chované plemeno. V Polsku je aktivních kolem 10 chovatelských stanic, několik málo dalších je v USA a ve Francii. Nemnoho jednotlivců polského chrta najdeme také například v Belgii, Nizozemsku, Německu, ale i v České republice.

Polský chrt se vyskytoval již ve 13. století a je pravděpodobně psem příbuzným asijským chrtům typu saluki. Původně se využíval jako lovecký pes, určený nejen pro lov zajíců, ale také lišek, srn a vlků. Patří k nejstarším plemenům chrtů a jeho podoba zůstala nezměněna až do 19. století. V polovině 20. století byl považován za vyhynulého. V poválečném Polsku bylo totiž ničeno vše, co mělo něco společného se zemskými majiteli. Byla ničena mistrovská díla, památky a vše, co připomínalo předválečné časy. Toto likvidování se nevyhnulo ani chrtům, kteří za svůj šlechtický původ zaplatili cenou nejvyšší. Byli bezlítostně zabíjeni lovci, lesníky i policií. Přežít chrtům pomohli hlavně pytláci a lidé bydlící v odlehlých vesnicích, kteří chrty využívali pro lov a v době války si takto zajišťovali obživu. 

Hrstka polských nadšenců se ale nechtěla se ztrátou plemene smířit a začala s jeho regenerací. Základ novodobého chovu - první tři jedince, vybrali polští chovatelé, i přes odpor Polského kynologického svazu, na bývalém, nikoli současném polském území.Od počátku snahy obnovit plemeno docházelo ke sporům s ruskou stranou. Polsko totiž bylo během své historie několikrát rozděleno a příhraničí prošlo mnohými změnami. Byly neustálé dohady, zda polský chrt má původ polský, nebo ruský, pobaltský, či ukrajinský. Rusko stále trvalo na kořenech původu z Chortaja Borzaya. Polsko dokázalo genetickými studiemi něco jiného. V roce 1985 bylo v Polsku devět chovatelských stanic. Mravenčí práce s výběrem typických jedinců vrcholila v roce 1989, kdy byl na sjezdu FCI v Helsinkách předložen a schválen první oficiální standart Polského chrta. Plemeno bylo předběžně schváleno pod č. 333, ne však nadlouho. V Mexiku v roce 1999 řeklo Valné shromáždění FCI "ne" - pro malé množství chovných linií a chovatelských stanic (pouze 31 osob). 

Avšak polští kynologové se nevzdali a hned následující rok, kdy se v Poznani konala Evropská výstava psů, představili na 57 zástupců tohoto plemene z různých evropských zemí. Toto bylo zřejmě impulzem pro sjezd FCI konaný v roce 2001 v Paříži, kde byl Polský chrt uznán za oficíální mezinároní plemeno, od března roku 2001 může být polských chrtům zadán titul interšampion. Polský chrt je největší krátkosrstý chrt a je mohutnější než ostatní. Je to velmi důstojný a inteligentní pes. Je přátelský, milý a oddaný svému pánovi. K cizím lidem se ale chová nedůvěřivě a s odstupem. Mile se chová k detěm a snese se i s ostatními zvířaty. Je to rychlý a vytrvalý pes, který potřebuje pravidelné vycházky, ale dokáže být i líný. Jeho srst je krátká, hrubší a má samočistící schopnost.

Polský chrt dnes patří mezi polská národní plemena. Poláci si ho váží a jsou na něj patřičně hrdí.

zdroj a foto: internet; upravila: Zuzka Hejtíková, Chs dona Zuzia