Ariadne Highlands Heart

Ariadne Highlands Heart "Arinka"

* 16.3.2008 - 17.7.2016; re-import Slovensko, Chovná fena

Rodokmen / Pedigree

Je zajímavé a zvláštní, jak jsou cestičky osudu někdy klikaté... Arinka s námi bydlela od léta 2013. Byla mi nabídnuta pár měsíců po jejích 5. narozeninách a tak se stala milovanou členkou naší psí rodiny. Jak její jméno už napovídá, je to sestra mého Amoška. Často jsem na ní myslela, jak se asi má, zda se někdy někde spolu potkáme nebo jestli bude někdy příležitost... Zaujala mě hodně už před mnoha lety, kdy jsem si prvně prohlížela fotky Amošových sourozenců. I Arinka měla svojí minulost, ale bylo úžasné, jak se jí u nás líbilo, jak moc tu byla štastná a jak srdečně se uměla smát. Amoš jí okamžitě poznal a i ona jeho, bylo to dojemné setkání po tolika letech. Arinka byla neuvěřitelně hodná, milá a velmi skromná fena. Byla výborný asistenční pes. Měla velmi vyrovnanou přátelskou povahu a pro svého člověka byla schopna udělat cokoliv. Byla typická představitelka plemene, korektních proporcí, výborně úhlená s krásným, plavným a pravidelným pohybem a také správně nesenym ocasem. Byla také plnochrupá s nůžkovým skusem, perfektně rovnoměrně zbarvená s velmi krásnou hlavou. Byla 77 cm vysoká, měla výborný a velice kvalitní rodokmen. Byla uchovněna na Bonitaci na Slovensku. Svůj domov milovala, ani ona nikam pryč neutíkala. A pro mě bylo požehnání, že jsem byla její majitelka. Nikdy jsem nelitovala, že tu je. Naopak, milovala jsem jí a ona nás. Arinka také byla maskotem SOS Barzoj, mezinárodního projektu pro pomoc barzojům v těžké životní situaci (2014-2018). S Arinkou jsme ušly kus cesty společným životem, byla vůdce smečky po Amoškovi, byla tu moc štastná. Když jsem jí koupila a tenkrát vyzvedávala na nádraží na Slovensku, byla jsem v šoku z toho v jakém stavu byla - extrémně vyhublá na kost, kůže jí hořela od bleších kousanců, místy naprosto bez srsti, zaparazitovaná, hárala (akorát správné dny na krytí)... Koupila jsem ji tenkrát od tehdější majitelky A.G., samozřejmě za cenu feny s PP. K Arince jsem nikdy nedostala její PP, ani ho neviděla, byl to veliký podvod, bez citu, bohužel i s podporou chovatelky Š. D.-Ř., která se významně zasadila o to, aby duplikát PP Arinky nebyl nikdy vydán. Následně nebylo ani jednoduché čelit ještě jejímu silnému nátlaku, místo toho, aby byla ráda, že se Arince pomohlo. Nikdy jsem nelitovala, že jsem tu Arinku měla, hádám, že kdybych si ji k sobě tenkrát nevzala, do půl roka by už nežila.